Kdysi rostly dva stromy. Oba byly smrky a oba byly stejně staré. Tyto smrky byly určeny pro výrobu papíru. Proto, když vyrostly pokáceli je a vyrobily z nich papír. Ten odvezli do obchodů. Toto je poslední věc, kterou měly tyto smrky společnou. Ten první (říkejme mu třeba Oscar) putoval do papírnictví. Ten druhý (třeba Rico) putoval do továrny ve které z něj udělali krabici. Pojďme se tedy podívat na Oscara. Toho svým dětem spolu s dalšími papíry koupila hodná paní. Děti si s ním hrály a z jeho kousků vyráběly cedulky a pak na ně kreslily. Tyto děti věděly že se s papírem musí zacházet hezky a nesmí se jím plýtvat. Celkově se tato rodina snažila být ekologická. Třídila odpad, nakupovala v bez obalových obchodech a také spoustu dalších věcí. O několik let později tato rodina dělala úklid. Cedulky už nikdo nepotřeboval, a tak se rozhodli že ho vyhodí. Ale pozor! nevyhodily je do smíšeného odpadu ale do papíru i s ostatními papíry. Odtamtud putoval do místa, kde se tyto papíry recyklují. A co se nestalo... Už to nebyl Oscar. Byl to úplně někdo jiný papír, který čekal na spotřebování. I když zase tak "úplně" jiný nebyl. Byl něco jako Oscarovo miminko, které má špetku jeho vlastností. Takže s Oscarem to dopadlo docela dobře. Ale co se stalo s Ricem? No... Ten budoucnost tak růžovou nemá. Krabici kterou z něho vyrobily poslali firmě, která v ní poslala dárek jedné neekologické rodině. Ani ten odpad netřídily. Obsah z krabice vyndali a hodily do jednoho pytle se všemi odpadky. Ty pak vyhodily do popelnice a odvezli je na skládku kde se Rico rozložil. A takto smutně skončil Ricův život. A proto vás vyzývám... Třiďte odpad.