Jdeš zmrzlým trávníkem. Máš na sobě černou bundu a čepici. Začíná ti být zima, jak jsi očekával, jelikož jsi si i přes svůj odhad nenasadil nic na krk. Blížíš se k autu. Nasedáš do auta a čekáš, než přijdou ostatní, abyste už konečně mohli vyjet. Jsi trochu rozmrzelý, jelikož jsi musel vstávat před šestou ráno. Klasika.

            Konečně všichni nastoupili. Může se vyjet. Motor startuje a auto se pomaličku rozjíždí po hrbolaté české silnici. Za chvíli je jaro. Vychází slunce. Díváš se z okna a přemýšlíš, co bys tak následujících cca šest hodin dělal. Užíváš si východ slunce. Vždy tě tak uchvátí. Otevíráš Instagram. Nic zajímavého se nestalo. Je sobota, a tak pravděpodobně ještě všichni spí. Zapínáš nějakou náhodnou písničku, co máš v telefonu. Plánuješ udělat to samé, co jsi udělal při cestě do Vídně – celou cestu něco poslouchat.

            A tak tedy posloucháš. Při tom se díváš z okna na ubíhající vodu, trávu, lesy… I přes to, že ti ráno nebylo nejlépe, tě taková maličkost udělala šťastným. A to je to hlavní.

No, a to je vše. Já doufám, že se Vám příběh líbil. Budu rád, když mě budete sledovat na Instagramu - @vstudiovs. Tak zase někdy příště... ... na čtenou!

Váš Šimon💛